Drezúra
Historie
Staří Řekové, např. válečník Xenofón, o chovu a výcviku koní napsali řadu děl. Ty se staly inspirací pro novější doby. Otec klasického ježdění Francois Robichon de la Guériniéra (1688-1751) vypracoval novou příručku Ecole de la Cavalérie, která se stala základem Španělské jezdecké školy založené ve Vídni roku 1572
Termín vyhrazen pro výcvik koně směrem k zvýšené obratnosti a poslušnosti. Podle konečného cíle se rozlišuje klasická drezura jezdeckého koně, drezura koně skokana, drezura vojenského anebo policejního koně, westernová drezura, cirkusová drezura, vozatajská drezura apod. Obecně se dnes pod tímto pojmem rozumí klasická a sportovní drezura, která klidnou prácí s koněm, jeho cvičením a systematickou gymnastikou, za předpokladu náležitého přihlížení k jeho psychice, vede k plnému rozvinuti jeho výkonových možností. Jde v první řadě o optimalizaci a ekonomizaci průběhu pohybu. Využívá se maximálně mechanika pohybu koně. Základem klasické drezúry jsou srovnání, kmih, uvolněnost a takt, přičemž je kůň neustále na pomůckách a právě drezurní prací se dostává z rovnováhy přirozené přes rovnováhu kampanní do rovnováhy školní, která je předpokladem vyšších stupňů klasické drezúry.
Úlohy
- Prodloužený klus
- Prodloužený cval
Drezúra musí být přirozeným pohybem vpřed (do strany), kdy kůň jde s chutí. Jezdec musí mít jemný, pružný sed a ruce musí jemně korigovat hlavu a týl. Kůň má být na kolmici, ne za kolmicí - větší chyba, než kdyby šel před kolmicí.
Tabulka penalizace
1. omyl - 2 body
2. omyl - 4 body
3. omyl - vyloučen
Stupnice
- 10 - vynikající
- 9 - velmi dobrý
- 8 - dobrý
- 7 - dosti dobrý
- 6 - uspokojivý
- 5 - dostatečný
- 4 - sotva dostatečný
- 3 - téměř špatný
- 2 - špatný
- 1 - velmi špatný
- 0 - nebyl předveden
Drezurní kategorie
Dle obtížnosti jsou drezurní úlohy rozděleny do několika kategorií:
- Z (základní)
- L (lehká)
- S (střední)
- ST (středně těžká)
- T (těžká)
- TT (velmi těžká)
