Hřebec
8. 12. 2011
Za hřmotou kopyt v bouřný cval
divoké stádo vyráží,
jak mocný vládce vpřed se hnal
jiskrné oči zaráží.
Srst jasným zlatem zpalne
a hříva v barvě mědi plá,
ohon v tom letu zavěje
a požár v srdci zanechá.
Když uzda uzda zkrotí divný běh
a sedlo na hřbet dopadne,
tu v očích bolest, smutek, strach,
avšak jiskra touhy nezhasne.
A znovu letí dálavou,
teď před sebou má překážky
a první k cíli dorazí
ten hřebec nezná porážky.
A znovu srdce hrdé plá
a znuvu duní bouřný cval,
teď jinde šťastnen vyhrává,
teď dostihových drah je král.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
